Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozcvička

16. 9. 2012

 

Úkol rozcvičení, části rozcvičky

Důležitou přípravou na jakoukoliv pohybovou činnost je rozcvička. Je přípravou celého organismu na zvýšené pohybové zatížení účelně vybranými činnostmi s důrazem na předcházení poškození pohybového aparátu. Úkolem rozcvičení je:

  • zahřát, uvolnit, odstranit nadbytečné napětí ve svalech
  • aktivovat hybný systém
  • uvolnit a rozhýbat kloubní struktury
  • protáhnout svalové skupiny (zejména ty zkrácené – prsní svaly, zadní strana stehen atd.)
  • naladit organismus na specifickou pohybovou aktivitupřipravit tělo na dynamické zatížení

Rozcvička by měla být pestrá, promyšlená, důkladná, dostatečně dlouhá (přibližně 5-15 minut) a měla by obsahovat následující části:

  • a) Rušná část: každá rozcvička by měla obsahovat rušnou část, která je důležitá pro zvýšení srdeční frekvence, prokrvení a prohřátí vnitřních orgánů a svalů. Většinou rozcvička rušnou částí začíná (především v chladu. Rušná část neznamená jen běh (s nízkou intenzitou), ale můžeme využít i chůzi, taneční kroky, rotoped, švihadlo nebo opakované pohyby na místě – např. poskoky.
  • b) Mobilizační část: v této části dochází k mobilizaci kloubů. Vhodné jsou krouživé a kyvadlovité pohyby bez výrazné silové podpory (naopak nevhodný je v této části statický a dynamický strečink). Zpočátku pozvolna a malém rozsahu, který postupně zvětšujeme a postupně můžeme i pohyb zrychlovat. Důležité je věnovat se procvičení všech kloubů. Fyzioterapeutové tvrdí, že kroužení hlavou není pro člověka přirozeným pohybem a krční páteř je na tyto pohyby citlivá. Postup mobilizačního cvičení by mohlo začínat krouživými pohyby ramen, kroužením rukou (zápěstí, předloktí, v ramenou), úklony trupu, kroužení trupem, pohyby hlavy s regulovaným rozsahem, pohyby kyčlí, kolen a kotníků.
  • c) Statický strečink: v posledních letech se od statického strečinku při rozcvičce upouští (svůj význam nachází především na konci cvičební jednotky – protažení, kompenzace). Ale mírné protažení (nikoliv bolestivé) s krátkými výdržemi (do 8 s) mají budivý vliv na aktivaci svalových, šlachových a kloubních proprioreceptorů, které pomáhají při přenosu informací do centrální nervové soustavy.
  • d) Dynamický strečink: kontrolované švihové pohyby horních, dolních končetin a také celostní pohyby, do kterých je více zapojeno svalstvo trupu (hmity, klony, kroužení, rotace, suny, klopení, vytahování, protahování). Postupně zvětšujeme rozsah pohybu i jeho rychlost. Důležitým přínosem je rytmizace (např. počítání).
  • e) Koordinační cviky (mentální rozcvička): tato část má stimulovat člověka k většímu sebevnímání a psychorelaxace. Tím se člověk začne více soustřeďovat na své tělo. Příkladem cviků mohou být současné i odlišné činnosti končetin (např. levá ruka dělá jiný pohyb než pravá ruka apod.), cviky podporující správné držení těla a rovnovážná cvičení.
  • f) Zpevňovací část: účelem zpevňovacích cvičení na konci rozcvičky není posilování, ale stimulace zpevnit tělo jako celek. Zatímco úvodní část rozcvičky má za úkol prohřátí a uvolnění svalů, tak závěr rozcvičky má naopak stimulovat svalstvo k tonizaci (klidové napětí svalů). Vhodné jsou krátké izometrické výdrže (body core), kolébavé pohyby zpevněného těla v lehu na zadech nebo lokální pohyby určité části těla bez souhybů trupu (např. podřepy, výpady aj.).

Tyto části jsou minimem toho co by měla rozcvička obsahovat. Do rozcvičky můžeme zařazovat i další části, jako například:

  • drobné hry
  • průpravnou část zaměřenou na již zvládnuté dovednosti (např. fotbal - cvičení s míčem, atletika - běžecká abeceda, gymnastika – základní gymnastické cviky atd.)
  • cvičení s hudbou (vytváří příznivou atosféru a pomáhá řídit pohyb)
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< říjen >>
<< 2016 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            


Statistiky

Online: 1
Celkem: 140071
Měsíc: 1497
Den: 55